HISTORIE
Oheň je živel, který doprovází lidstvo od pravěku až do dnešních dní. Jak se říká-„Dobrý sluha, ale zlý pán“. Pro člověka měl oheň velký hospodářský a společenský význam – dával teplo, jídlo na něm připravené bylo chutnější a stravitelnější, chránil před dravou zvěří, mýtil lesy a tvořil úrodná pole, pomáhal vyrábět nástroje. Avšak přišly chvíle, kdy nepomohly obětní dary ani náboženské rituály a oheň schvátil vše, co člověk pomocí něho vytvořil. A tak se předkové před ním začali chránit, činili opatření, aby zabránili jeho vzniku a zdolávali ho. Začali tedy vlastními, sice skromnými silami a nedokonalými prostředky, rozvíjet určitou strategii pro případ vzniku požáru.
První pokusy zakládat české sbory dobrovolných hasičů se datují do šedesátých let 19. století a je spojeno s městem Velvary. Do roku 1874 bylo na území Čech založeno 107 sborů, které se začaly sdružovat v župní a okresní hasičské jednoty. V této době byl vydán „Řád policie požárové“, kde zásady v něm zakotvené byly platné až do čtyřicátých let minulého století.
První sjezd českých hasičů se konal v roce 1876 v Praze. Dal podnět pro vznik Ústřední zemské hasičské jednoty. I přes nejednotnost českých sborů a přes mohutný germanizační vliv měla Ústřední zemská hasičská jednota v roce 1884 celkem 462 českých sborů s téměř 19 000 členy a v roce 1890 to již čítalo 1 176 sborů s 62 000 členy.
Za těchto podmínek vznikají i první sbory v našem kraji. Roku 1882 v Rovensku pod Troskami, r. 1886 ve Vesci, r. 1887 v Hrdoňovicích a v r. 1888 v Újezdě pod Troskami. Na ustavující schůzi konané 21. října 1888 v Rovensku p. Troskami byla založena župa z okolí Trosek a Kozákova za účasti zástupců výše jmenovaných sborů. Od roku 1889 se konaly pravidelně župní sjezdy za pořadatelství jednotlivých sborů. Od roku 1890 vznikají sbory i v ostatních okolních obcích.
I pro katastrální obec Hnanice se sídlem ve Štěpánovicích vznikl r. 1905 jediný sbor, který bohužel nemohl zajistit, v důsledku vzdálenosti a špatného stavu cest, dostatečnou záruku ochrany před požáry, a tím byl uspíšen proces zřízení samostatného sboru pro osadu Borek a Hnanice.
Zde nastupuje historická role řídícího učitele Františka Loumy, který na první schůzi v lednu 1909 svým nezměrným úsilím, vysvětlováním úkolů, přispěl k vytvoření sboru dobrovolných hasičů s 15 činnými členy a 9 přispívajícími.
František Louma
Za předsedu byl zvolen Josef Daďourek. Již v létě samého roku byla zakoupena čtyřkolová stříkačka, výstroj pro 18 mužů a lezecké žebříky. Avšak pro zamítnutí žádosti k vyrovnání účtu za stříkačku a výstroj katastrálním obecním úřadem byla tato vyrovnána půjčkou ze soukromých financí p. Daďourka.
Začátky dozajista nebyly snadné, jak lze vyčíst z hodnocení činnosti za první rok sboru v jednatelské zprávě:“Činnost sboru v uplynulém roce byla nevalná, příčiny lze hledat v nepřízni obecního úřadu a pak v úplné neznalosti povinnosti sborové, jest pak na nás na všech, zvláště pak na činovnících sboru, by činnost sborová jak po stránce technické, tak po stránce vzdělávací, národní i zábavné byla vždy s láskou, s porozuměním konána.“
V roce 1910 byla zahájena výstavba hasičského skladiště, členové si na vlastní náklady pořizují stejnokroje a účastní se župního sjezdu.
Hasičská cvičení bývala ozdobou všech župních sjezdů
Dnem 28. 1. 1911 byla v hospodě U Semeckých ve Štěpánovicích zahájena tradice plesů. Další sborová léta probíhala v podobném duchu.
Vyhlášení 1. světové války roku 1914 bylo velkým zásahem do rozvíjející se činnosti hasičů. Hmotné strádání a ztráta ideálů vedly k tomu, že práce sboru se omezila pouze na vyřešení nejnaléhavějších problémů.
Vše se v dobré obrátilo a získáním samostatnosti pro český a slovenský národ opět přichází potřeba budovat a tedy i sbor navazuje na přerušenou činnost a již od roku 1920 opět nacházíme ucelenější zprávy o činnosti sboru.
Již v roce 1921, ve spolupráci se sborem ze Štěpánovic a Blatce, byl uspořádán župní sjezd. S výsledkem skvělým, jak se lze dočíst z jednatelské zprávy za r.1921:“Pochvalu za výkony jsme obdrželi velikou…našemu výcviku sekyrkovém cvičení a výcviku při stroji, v čemž se náš sbor vyznamenal tak, že předstihl svoje spojence a jako nejlepší sbor dostal první pochvalu.“
I přes nedostatek financí a podpory obecního úřadu se sbor stále snažil ve své činnosti pokračovat a dalším pořádáním plesů, příspěvky členů i ostatních dárců tak vylepšit vlastními silami tuto situaci.
Dobová fotografie sboru Borek a Hnanice, r. 1928
V dalším období sbor nadále pilně plnil zadané úkoly a zajímavých událostí přibývalo. Výčtem tedy ty nejzajímavější:
1922 - T. G. Masaryk navštívil Turnov, Hrubou Skálu a další místa,za přivítání odeslal poděkování (nedochovalo se - muselo být zničeno za II.sv.války)
1924 - odhalení pomníků padlým vojákům v I. světové válce v Troskovicích, Štěpánovicích a Rovensku p. Tr.
1927 - řídící učitel J. Daďourek daroval do sborové knihovny 104 svazků knih
1930 - 33-opraveno hasičské skladiště (zbrojnice), přeložení střechy
1930 - změna oslovení z „přítele na bratra“
1932 - založení žákovské družiny z 20 dětí z Borku a Hnanic a 10 dětí ze Štěpánovic
1939 - změna názvu osady Borek-Hnanice na Hnanice- Borek
II. světová válka, historie poté až k „Sametové revoluci“
Tak jako I. světová válka ochromila hasičskou činnost, tak i v období II. světové války, dle zápisů ze Zápisníků schůzí, byla omezující nařízení taková, že se muselo:“odstranit vše co by jakýmkoliv způsobem nesrovnávalo se s dnešními státoprávními poměry a na bývalé poměry upomínalo.“ Činnost sboru se omezila na účast na pohřbech a pravidelně byly dodržovány hlídky žňové.
Po skončení II. světové války i v naší obci sčítali se ztráty na životech blízkých, kteří hrdinně bojovali za svou vlast, třeba i v zahraničních legiích. Ze zápisu v Zápisníku schůzí z 14. července 1945:“i náš sbor se zúčastnil podle svých možností vyhnání nenáviděných okupantů germánských, kteří nám připravili po 6 roků trpké a bolestné chvíle….“
Ale i přes všechno předešlé válečné strádání činnost sboru pokračovala a rozvíjela se tak, jako na území celého státu, kdy radost ze získané svobody se prolínala i do hasičského dění. Vylepšovala se technika ze zabavené válečné techniky, hojně se pořádaly plesy a jiné zábavy, neboť po šestileté válečné odmlce, kdy bylo vše zakázané, se lidé opět s radostí sdružovali a vyhledávali společné obveselení. Však největší pozornost a většina úsilí byla věnována opravě zbrojnice.
Samozřejmě na fungování a obsah hasičské činnosti mělo v období po II. sv. válce až do r. 1989 velký vliv stávající socialistické zřízení. Avšak smysl hasičiny, jako takový, zůstal pro nás i další generace s povděkem zachován.
A tedy náš sbor v roce 1953 získal motorovou stříkačku PS-8. S původní stříkačkou se definitivně sbor rozloučil v r. 1961. V období r. 1955-1956 byla realizována výstavba požární nádrže ve Hnanicích. Hasiči svoji velkou pozornost zaměřili na vylepšení životní úrovně obyvatel a svými nezištnými silami se podíleli na budování místních komunikací, veřejného prostranství osvětlení, veřejného vodovodu.
Brigády pro zkrášlení veřejných
Organizovali kulturní a společenský život, s nímž bylo spojeno např. uspořádání desetileté karnevalové tradice „Na Hrádku“ ve Štěpánovicích.
Rok 1977 byl ve znamení mladé generace a nově vzniklo družstvo dětí. Zapojily se pod vedením našich členů do celoroční hry PLAMEN a jejich snaha byla odměňována dobrými výsledky. Děti však odrůstali až do dorostu, příliv mladé generace stagnoval, a tak v r. 1993 byla práce s dětmi ukončena.
První družstvo dětí
Členové sboru se též aktivně zúčastňovali všech pořádaných hasičských soutěží. Pro přesun techniky jim do r. 1974 sloužil valník tažený traktorem. Ovšem právě ve zmiňovaném roce došlo k zásadní změně a do sboru byl pořízen nákladní automobil „Garant“. Mnoho svého volného času hasiči věnovali přestavbě tohoto vozu k využití pro potřeby hasičů. „Však stálo to za to.“
GARANT
V roce 1979 došlo k obměně vozového parku a ze sboru v Rovensku p. Tr. byla do našeho sboru převedena TATRA 805. Ta sboru statečně sloužila až do r. 2004.
Tatra 805 "Kňúča"
Novodobá historie až k současnosti
A běh dění putuje dál a ani polistopadové události v práci hasičů a jejich poslání se nikterak zvlášť mnoho nezměnilo.
U nás však určité zásadní změny nastaly. V rámci restituce byl objekt statku, kde sídlilo JZD a národní výbor, vrácen zpět původnímu majiteli, a tím sbor pozbyl prostorů, kde se scházel ke svým schůzím a pořádal zde své veškeré společenské akce.
V roce 1993 bylo rozhodnuto o rozšíření původní zbrojnice. Za velké finanční podpory Obecního úřadu na Hrubé Skále a pracovního nasazení členů sboru, byla v roce 1996 otevřena zrekonstruovaná původní zbrojnice na víceúčelovou hasičárnu. Zde již bylo možno se opět scházet a obnovit společensko-kulturní dění.
Původní zbrojnice Kompletní přestavba
A tak zde získal své útočiště v r. 2004 i pořízený nákladní automobil AVIE, který slouží sboru dodnes.
Členové sboru se s úspěchy účastnili všech pořádaných soutěží a dosahovali dobrých výsledků i na úrovni krajských kol. K tomu jim byla nápomocna pořízená motorová stříkačka PS-12, nový typ hadic „rotky“ na disciplínu 100 m s překážkami.
Modernizační vývoj se tedy nezastavil ani v hasičských cvičeních, a z původních pořadových cvičení, se stala hasičina sportem, s kvalitnější technikou a digitálním měřením. Ale nadále byla tradice původních cvičení alespoň z části zachována v různých memoriálech, kde jsme opět vyzkoušeli, zda přírodní vodní zdroj jsme schopni zdolat či umíme techniku použít k likvidaci požáru, jak bylo původně zamýšleno.
Příprava na požární útok
Tato léta však přinesla i znovuobnovení práce s dětmi. Od r.2002 se opět začalo nacvičovat na celoroční hru PLAMEN a s dětmi se absolvovala řada dalších mimo - soutěžních akcí např. výlety a tábory.
Družstvo dětí z roku 2008
Hasičská nádrž ve Hnanicích za uplynulá léta doznala velkého opotřebení a byla tedy zrekonstruována, přičemž již neslouží pouze jako zdroj vody v případě požáru, ale lze ji využít ke koupání. I přes značně chladnou vodu z pramene, je nádrž v letních parnech hojně využívána i k „vodnímu volejbalu“.
Oprava hasičské nádrže
Hasiči nadále dodržují zaběhlé tradice, ať už ve sběru železného šrotu, péčí o veřejné prostranství, ale i každoročním pořádání hasičských večerů, výletů za kulturními památkami, pro děti je připravována mikulášská nadílka a maškarní bál. Nejnáročnějšími akcemi na přípravu, kdy je zapotřebí hodně lidí na zajištění technického zázemí a občerstvení pro návštěvníky, jsou „Koňské závody“ ve Hnanicích a okresní soutěž pořádaná v Turnově na atletickém stadionu. Je to pro všechny velké časové i fyzické vypětí, ale prozatím vždy zakončené pochvalou za dobře odvedenou práci.
Hasiči však nezapomínají ani na svůj volný čas. Muži se dali dohromady a vytvořili hokejové družstvo, s kterým se úspěšně účastní „NEJVYŠŠÍ POJIZERSKÉ LIGY“. Ženy našly rozptýlení v hodinách aerobiku na „Hasičárně“ a ani ping - pongový stůl při dlouhých zimních večerech nezahálí.
Hokejový tým cvičení aerobicu
Avšak nejsou jen ty světlé chvilky, ale občas se musí řešit i vážné události. Nelze tedy opomenout solidární poskytnutí částky ve výši 20.000,-Kč naším sborem pro SDH Lounky, při zničujících povodních v r. 2002.
Při požáru rodinného domku v Borku byli naši hasiči nápomocni profesionálním hasičům. Poté, při obnově zničeného krovu, opět přiložili ochotně ruku k dílu. I přes to, že stále je hlavním smyslem hasičiny zabraňovat takovým událostem, je dobře, že je jich pomálu.
Snad se podaří zachovat tradici hasičiny i pro další generace a k tomu nám Sv.Floriánku, patrone všech hasičů, buď nápomocen.
K minulosti se obracíme, abychom srovnávali co se změnilo, co zlepšilo a abychom v ní hledali podněty pro další práci,
vyvarovali se chyb a tím si usnadnili další pokrok.“
Prameny:
Památník hasičské župy Loumovy z okolí Trosek a Kozákova č.54 , 1938
Zápisník o schůzích a val.hromadách,Sbor Hnanice-Borek, 1909-1935
Zápisník schůzí od r.1935 do r.1960
Zápisník jednací od r.1909 do r.1967
Kronika hasičů okresu Semily,vydalo OSH ČMS v Semilech,2005
Zpráva p.Musila k 75.výročí založení SDH Hnanice-Borek,1984
Kroniky fotografií SDH Hnanice-Borek
Vzpomínky členů
Zpracovala Olga Sojková